První, co se vám jistě vybaví, je hafan s vyplazeným jazykem, jak se lidově říká, až na vestě. Psí tělo totiž nepokrývají potní žlázy tak jako to naše, nacházejí se pouze na tlapkách, jenž lehce zvlhčují a zvyšují jejich přilnavost. Tedy pokud je našim čtyřnohým miláčkům příliš teplo, nejdříve zrychlí dech a zvýší tím srdeční frekvenci, čímž se zvýší průtok krve a tlak v drobných cévách na povrchu těla, které se roztáhnou. Těmi potom odchází teplo do okolního prostředí.

Další částí termoregulace je již ona zmíněná otevřená tlama. Psi mají bohatě prokrvenou sliznici úst i jazyka, kde se nachází velmi činné slinné žlázy. To ostatně znají milovníci psů velice dobře. Ale málo kdo ví, že odpařováním slin dochází k velkému odvádění tepla. Z toho vyplívá – pozor na módní textilní náhubky, ve kterých psi tlamu neotevřou a nemohou se tak schladit! Správná volba je kovový či plastový koš, kde pes může alespoň pootevřít tlamu.

Další, možná pro někoho velice překvapující informace – psa s podsadou na léto rozhodně nestříhejte! Dobře udržovaná srst totiž zastává funkci termoizolace. Je však nutné o ni striktně pečovat. Pročesanou, čistou a zbavenou zimní podsady.

Nejdůležitější je samozřejmě prevence v těchto horkých dnech. Stejně jako lidé, mohou mít psi menší chuť k jídlu, ale pít by měli dostatečně, aby nedošlo k dehydrataci. Pokud se Vám zdá, že pes málo pije, můžete zkusit vodu ochutit slabým masovým vývarem.

Venčení, nebo alespoň delší procházky, nechejte na brzké ráno a pozdní večer, kdy teploty o něco klesnou. V žádném případě nenechávejte psa čekat v autě, kde teplota, o proti okolí, se může znásobit až třikrát!

Pokud k přehřátí už dojde, poznáte to tak, že pes odmítá jít během procházky dál, sedá si, lehá si, je nervózní, nadměrně sliní, zadýchává se. Těžké přehřátí se může projevit horečkou, zvracením, průjmem, neochotou, až neschopností pohybu.

Náchylnější na přehřátí jsou štěňata, která mají větší tukovou vrstvu, starší jedinci, obézní jedinci, březí feny a psy s placatým čumákem – takzvaná brachycefalická plemena, která se hůře ochlazují.

A jak je to tedy správně?

Nikdy ne šokově studenou vodou. Jak již bylo zmíněno v úvodu, jeho termoregulace spočívá ve zrychleném tepu, dechu a roztažením cév. Po rychlém zchlazení, by se cévy okamžitě chladem stáhly, zvýšil by se tlak na srdce, které na toto musí reagovat a zvolnit. V případě, že z nějakého důvodu tyto mechanismy nezafungují tak, jak by měli, mohlo by dojít k šokovému kolapsu organismu.

Ochlazujeme psa tedy postupně a spíše vlažnou vodou. Začneme od tlapek přes nohy až po břicho. Můžeme psa zavést do chladnější místnosti – garáže, sklepa, nebo alespoň do stínu. Dalším tipem je přehození vlhkých ručníků přes záda psa.

V případě silnějšího přehřátí, poskytneme první pomoc ve formě opatrného zchlazení a dopravíme psa k veterináři.